Druhé vystoupení na zličínském turnaji se klukům z Přední Kopaniny nevyvedlo - žákyním Slavie Praha podlehli o dva góly, ale objektivně vzato mohl být rozdíl ve skóre daleko vyšší. Kopaninský tým se nedokázal herně vyrovnat jak s neúčastí čtyř hráčů, kteří obvykle nastupují v základní sestavě, tak měl problémy s dobrou kombinační hrou slavistických dívek a v  neposlední řadě se nedokázal potřebnou chytrostí přizpůsobit přirozenému handicapu v podobě fyzické převahy starších soupeřek.
 
Kupodivu to tentokráte nebyli mladší kluci ročníku 1999, ale spíše jejich o rok starší spoluhráči, kteří nedokázali využít při hře hlavu a svou hru potřebně usměrnit tak, aby nevýhodu věkového rozdílu smazali.

Samotné utkání začalo mírnou převahou Slavie, kterou její hráčky korunovali v šesté minutě první brankou. V následující čtvrthodině se hra poměrně vyrovnala a odehrávala se spíše ve středu pole. Vyrovnání přinesl svou první brankou v utkání Matouš Vaněk, jenž využil zaváhání brankářky Slavie při odkopu. Pět minut na to však Kopanina nepřesně rozehrála v obraně a Slavie opět vedla. Matouš Vaněk byl však při chuti a po pěti minutách po samostatné akci srovnal skóre podruhé. To holkami Slavie trochu zřejmě otřáslo a jejich slabší chvilku využil Matěj Svoboda, když se mu podařilo trochu nečekaně přelobovat brankářku soupeře. Dvě minuty před koncem poločasu konečně přišla z kopaninského pohledu pěkná kombinační akce na jejímž konci stál Alex Čejka. Dal tak poločasovému výsledku podobu 4:2 pro Kopaninu, byť obraz hry tomu v první půli takovému výsledku příliš nenasvědčoval.

I proto byl trenér Kopaniny o přestávce ke svým svěřencům spíše kritický a nabádal je k větší aktivitě. Jeho slova však příliš nepadla na úrodnou půdu a i když někteří kopaninští hráči zlepšili svou hru, dívky Slavie stále tahaly za delší konec. Během první čtvrthodiny se jim podařilo využít obvykle individuálních zaváhání kopaninských hráčů a čtyřmi brankami v řadě otočily průběžný výsledek. Svou třetí brankou v utkání sice vykřesal jiskru naděje Matouš Vaněk, ale několik minut před koncem sedmá branka v kopaninské síti definitivně rozhodla o zasloužené výhře Slavie.

Za předvedený výkon v tomto zápase je možno na kopaninské straně vyzdvihnout snad jen Matouše Vaňka, Honzu Kozlíka v brance a další kluky ročníku 1999. Celkově vzato je pak třeba mít na paměti, že věková výhoda a s tím spjatá fyzická převaha soupeřek byla tentokráte nad síly našich fotbalistů, ale na druhou stranu bylo utkání příkladem toho, že bez dostatečného nasazení a bez použití chytrosti při hře je těžké uspět. Doufejme, že si z toho kluci vezmou ponaučení a v příštích utkáních na tyto základní náležitosti hry nezapomenou.