Zápas se Sokolem Stodůlky začali kopaninští fotbalisté aktivně a výškovou převahu soupeře otupili dobrým pohybem a hrou založenou na přihrávkách. Během prvního poločasu hrozili hráči kopaninského týmu zejména po stranách hřiště, kde se dařilo Honzovi Tománkovi a Lukasi Goegebeurovi - po jejich křídelních únicích měli často obránci a brankář Stodůlek zamotanou hlavu. Uprostřed hřiště dobře dirigoval a usměrňoval hru Gerge Mazzotti a tak po delší době byla radost se na hru týmu z Kopaniny dívat. V prvním poločase se však žádný z útoků brankově neujal a tak obě družstva odcházela na poločasové občerstvení za bezbrankového stavu.
Druhé dějství se odehrávalo v obdobném duchu jako poločas první, Stodůlky sázely na jednoduchou přímočarou hru, snažíce se využít fyzické výhody, Kopanina pokračovala spíše v kombinačních akcích. Stejně tak jako v poločase prvním, i v druhé půli fungovaly obrany obou týmů bezchybně, až na jednu vyjímku v kopaninském provedení. Tou bylo nedorozumění mezi brankářem Honzou Procházkou a bránícím Ondrou Štědrým, kteří si tak dlouho dávali přednost, až tím pobídli ke snadnému skórování útočníka Stodůlek. Jak se nakonec ukázalo, jednalo se o jedinou akci s úspěšným zákončením a ta tak rozhodla o nejtěsnější prohře Kopaniny. Škoda, dobrý výkon mohl být znásoben i dobrým výsledkem, tentokráte však zůstalo jen u dobrého výkonu. Ten je však důležitější než výsledek a i proto měli trenéři po utkání pro své hráče slova pochvaly.