Zápas na Pragovce nepřinesl mnoho fotbalové podívané. Již podruhé za sebou jsme přišli o vítězství v samém závěru a můžeme si jen sami vyčítat, proč nevezeme z Pragovky domů více než bod. I přes absenci několika opor jsme tento zápas měli vyhrát. Nestalo se tak, a proto se budeme snažit remízové prokletí a výpadky v samotném závěru napravit již příští neděli, kdy zajíždíme opět ven na hřiště našeho souseda v tabulce, na Union Strašnice.

Do zápasu jsme vstoupili oslabeni o několik hráčů základní sestavy a zejména v přechodu do útoku bylo znát, že nám chybí větší kvalita na míči a vyhrávání osobních soubojů. Naše šance se daly spočítat na prstech jedné ruky, soupeřova brankáře zaměstnávali více domácí obránci svými "malými domů", které působily na kluzkém terénu nemalé problémy. Ani domácí nepředváděli žádný mimořádný výkon a tak se šlo do kabin za bezbrankového stavu. 

Druhý poločas jsme začali lépe a vypadalo to, že si svou aktivitou vypracujeme konečně více brankových příležitostí. Nakonec jsme se prosadili po standartce, když v 50. min. přímý kop nedaleko za velkým vápnem uklidil přesnou střelou do dolního rohu branky Mattia Mainolfi a dostali jsme se konečně do vedení. Bohužel nám vstřelený gól nepřinesl více klidu a čím se zápas blížil ke svému konci, tím blíže byli domácí k vyrovnání než náš tým k potvrzení vedení. Po několika zahozených šancích došlo na nejhorší a inkasovali jsme až v úplném závěru, kdy Filipa Chundelu trochu překvapil dlouhý nakopnutý míč z trestňáku někde o půlky. Ač míč stihl vytáhout na břevno, nikdo z našich hráčů nebyl schopen míč odkoupnout a hned čtveřice domácích si mohla střihnout o to, kdo bude ten šťastný, kdo dopraví odražený míč do naší branky. 

Remíza je ve finále spravedlivá, nicméně nechát si vzít vítězství mezi prsty již podruhé za sebou v poslední minutě nás bude ještě dlouho mrzet. 

Hodnocení trenéra (Jan Plachý): Nahradit hned 4 hráče základní sestavy nebylo jednoduché, klukům nelze vytknout bojovnost, ale mančaft musí prokázat ještě větší hlad po vítězství a vyhrávat rozhodující osobní souboje. Nekoncentrovanost v závěru je něco, co se nedá natrénovat, z toho se lze jen poučit a příště to nezopakovat. Díky Jirkovi Lešnerovi i Michalu Gregorovi, že nám přišli na poslední chvíli pomoci, jinak bychom nebyli schopni postavit 11 hráčů.