Napodruhé se podařilo toto utkání uskutečnit a atmosféře neubralo ani to, že se díky posunutému termínu nehrálo na přírodní trávě, ale na UMT. Domácí měli tentokrát k dispozici nejen kabiny, ale i hřiště, takže sehrání utkání nic nebránilo. Problém byl jen při návratu do kabin po skončení zápasu, kdy správce zamknul budovu a odešel, takže se čekalo na náhradní klíče, ale to byla spíše jen úsměvná vsuvka.

Utkání se hrálo ve vysokém tempu a domácí měli v prvním poločase převahu. Rychlost některých jejich hráčů dělala naší defenzívě dost problémy, ale obrovská zkušenost na naší straně ve spolupráci s kvalitním brankářem všechno nebezpečí odvrátila. Soupeři se podařilo naše řady zdolat jen jednou. Postupem času dorazili na naší straně i někteří další borci a podařilo se tím i konsolidovat naše řady, takže už začátek druhého poločasu vypadal zcela jinak. Odměnou zvýšené aktivity byl gól Slávy Langera, který po vysunutí Michala Rákosníka přeloboval cizelérsky brankáře domácích. Následoval sice rychlý protiútok do naší rozhozené obrany zakončený gólem, ale po trestném kopu Kudernatsche využil další zaváhání strážce domácí svatyně důrazný Bíro, který vyhrál přetlačovanou „nohu na nohu“. Hned poté po příhře Trojana nedal domácí obraně pražádnou šanci Láďa Krulich, který si několika zasekávačkama pohrál s protihráči a poté přesnou střelou k tyči z hranice šestnáctky i s branářem. Tento velmi kvalitní úsek zápasu z naší strany zakončil po přesném pasu Bíra únikem z levého křídla Trojan čtvrtým gólem. Pak ještě po precizně zahraném rohovém kopu Jedličky si na přední tyč naskočil Bíro, ale bránu bohužel minul. Soupeř pak ještě využil nedorozumění v naší obraně, ale chvilku poté následoval závěrečný hvizd rozhodčího, po kterém se zaslouženě především za druhý poločas radovali hosté. Náš brankář Andrea Colantoni si tak i nadále drží výtečnou bilanci. S ním v bráně jsme ještě neprohráli.