Třetí zápas po sobě musela Kopanina otáčet skóre. Jestli měly zápasy s Kolovraty, ČAFC a Vyšehradem něco společného, tak že do vedení šel pokaždé soupeř. V případě Čafky dokonce do dvoubrankového trháku.

Proti ČAFC a Kolovratům střelecky exceloval Urban. Otočky skóre zajistil vždy hattrickem. Proti Vyšehradu však musel kvůli zranění střídat. Otázka zněla, kdo ho nahradí.

Pomohl týmový výkon. Po matné první půli přišlo na hřiště jiné mužstvo domácích. Od úvodního hvizdu druhého dějství do toho Kopaňáci šlapali a za šest minut vedli 2:1. Řadu dalších šanci nedali a čekalo se na třetí pojistný gól. Přišel v 77. minutě a poprvé se trefil za áčko Václav Kočí, posila z Dukly Praha.

U všech branek byl podepsaný Mattia Mainolfi. První vstřelil a u dalších dvou asistoval. Hráč s číslem devět byl hodně vidět! Minulou sezónu vstřelil deset branek. Teď už je na pěti a přitom do konce podzimu chybí ještě šest kol.

Kopanina nakonec zaslouženě potvrdila roli favorita a přehrála Vyšehrad, který klesnul na poslední místo. V minulé sezóně ještě třetiligový klub potrestaný za korupční jednání administrativním sestupem do krajské soutěže čeká asi jen boj o záchranu. Kopanina naopak v tabulce postoupila na druhou příčku, kam jí pomohla porážka Tempa s Duklou JM. V čele jsou zatím suverénní Spoje Praha, které vyhrály všech devět odehraných zápasů.

Za týden hraje Kopanina opět doma. V sobotu v 16:00 se U Drahušky představí Sokol Královice. Bude to souboj druhého s devátým.

Hodnocení trenérů:
Daniel Vott (Kopanina): Pro nás to byl strašně těžký zápas. Měli jsme problémy se sestavou, odpadli nám čtyři hráči a do poločasu jsme museli navíc třikrát střídat. Nebylo to tedy ideální, o to víc si ale cením, že jsme zápas ve druhé půli otočili. Kluci si mákli, začali jsme víc jezdit, pracovat a navíc všichni, co šli na hřiště z lavičky, potvrdili svoji kvalitu. Máme široký kádr, a za to jsem rád.
Jaroslav Klíma (Vyšehrad): Za stavu 1:0 ještě v první půli jsme mohli přidat nejméně další dva góly, to by pak byl asi jiný zápas. Namísto toho se naopak projevilo, jak nemáme dostatečně natrénováno: ve druhé půli jsme fyzicky odpadli a hráli jako bez ducha. Nemluvě o tom, že některé situace řešíme jako v mateřské škole nebo v pionýru. Při vyrovnávacím gólu domácích jsme hrozně propadli po taktické stránce. Dostáváme úplně školácké góly, ten na 1:1 jsme v podstatě darovali Kopanině zadarmo. Bohužel taková selhání se v našich zápasech stále opakují.

Nejlepší hráč FC Přední Kopanina: Petr Hovorka
Nejlepší hráč FC Slavoj Vyšehrad: Marek Vodička