Podolí - Konečně. Je to tady. V Praze už se zase hraje fotbal. V sobotu před polednem se utkaly dva celky z Pražská teplárenská přeboru. Podolí si v duelu netradičně hraném na třikrát třicet minut poradilo s Přední Kopaninou 5:2. „Byl jsem hlavně rád, že si kluci zase zahráli zápas. Nic dalšího jsem nečekal,“ hlásil Daniel Vott, trenér poražených.

Když zápas začal, říkal jste si, paráda - konečně je to tady, nebo hlavně, ať je všechno v pohodě?
Strach jsem z ničeho neměl, byl jsem fakt rád, že se hraje. Z toho byla největší radost. Bez fotbalu jsme byli dlouho. Teď jsme zvládli dva tréninky a šlo se hrát.

Co vám ten zápas ukázal, splnil účel?
Byl specifický. Bylo jasné, že chyběla kondice, balon chyběl všem. Teď se kluci se hýbali, hrálo se, což je vždycky lepší než jen trénink. Bylo vidět, že mladší kluci jsou připravení, mají ambice dostat se do vyšších soutěží, pracovali na sobě. Další hráči to měli jinak, někdo možná nedělal nic.

V době, kdy nebylo jasné, kdy se začne hrát, to asi měli starší hráči postupem času s motivací složitější. Takže se na ně nezlobíte, že nebyli v ideální kondici?
Určitě se na ně nezlobím. Já jsem hlavně rád, že se začalo a ta pauza se neprotáhla třeba na celé léto. Vezměte si, když je někdo zraněný a vypadne na půl roku, jak těžko se mu do všeho vrací. A kdyby se nehrálo do léta, tak by takovou pauzu měli všichni. To by byl pořádný problém.

Byly nějaké omluvenky, nebo jste měl přetlak hráčů?
Byli jsme áčko a béčko dohromady a k zápasu nás bylo připraveno osmnáct. Bohužel tam byly omluvenky od šesti hráčů áčka.

---

Rozhovor ke stejnému zápasu s trenérem Podolí čtěte zde ...

---

Tak pracovní povinnosti teď mohou u hráčů mít přednost...
Tohle ale bylo tak, že prostě napsali, že nemůžou. To mi vadí, čekal jsem trochu něco jiného. Na tréninku nás bylo třeba dvacet. Ale i tenhle zápas beru jako signál, že se musíme ohledně hráčů nad řadou věcí zamyslet a řešit, jak to bude dál.

Padlo sedm branek, prohráli jste 2:5. Štve vás to?
Já jsem všem řekl, že nebudu hodnotit to, jak kdo běhal. Fakt to byla hlavně přípravné utkání a hlavní bylo, že se hrálo. Pochopitelně, když dostanete pět gólů, tak radost nemáte. Něco mi to pochopitelně ukázalo. Nastoupili jsme v nějaké sestavě, která vedla 2:1 a ještě mohl Urban přidat další gól. Pak se u nás sedm lidí prostřídalo a najednou to vypadalo jinak. Kluci musejí pochopit, že bez tréninku se přebor hrát nedá.

Hrálo se 3x30 minut, co bylo důvodem?
To je úplně jednoduché. S tímhle požadavkem přišlo Podolí. Měli tři brankáře a chtěli, aby se do hry dostali všichni. Nic jiného za tím, že se hrálo na třetiny, nebylo. Vždycky tam byla po třiceti minutách jen dvouminutová pauza, aby se vyměnili jejich gólmani.

Jste první, kdo si v hlavním městě zahrál zápas. Řada týmů vyčkává. Proč jste do toho šli takhle brzy?
Měli jsme za sebou dva tréninky, stejně byly oba herní. My jsme se o utkání s Podolím bavili už nějaký čas a věděli jsme, že jakmile to situace umožní, budeme hrát. Jestli někdo odkládá zápas kvůli možnému zranění, tak to se fakt může stát kdykoliv a třeba i na tréninku. Neviděl jsem pro nějaké otálení se zápasy důvod.

Jak moc to bylo složité z pohledu uskutečnění zápasu, kdy se nesmí do šaten a platí pořád i dost dalších pravidel?
Bylo to stejné, jako když hráči přijedou na trénink. Takže už přijeli převlečení. A po utkání se zase nasedlo a odjeli jsme pryč. Je to trochu zvláštní s těmi požadavky, když kluci, co běhají devadesát minut, jsou v kontaktu, potí se, chodí do střetů, tak se nemůžou jít do šatny osprchovat, což by mi přišlo hygieničtější, než to bylo takhle. Ale bylo to nařízení, a tak to prostě bylo a nikdo se nesprchoval.

Už máte domluvené další zápasy?
Teď najíždíme na systém tří tréninků v týdnu - úterý, středa, pátek - a v sobotu budeme hrát zápasy. Čekají nás Radotín, devatenáctka Příbrami, Louny a béčko Dukly. Je jasné, že postupem času už nebudu brát na zápasy dvacet lidí, takže se domluví i nějaká utkání pro béčko.

Zmínil jste, že budete řešit hráčský kádr. Co třeba Dan Kolář, bude pokračovat?
Tam je otázkou, co mu dovolí povinnosti ve Viktorii Plzeň. Teď budou hrát dva zápasy týdně v lize, takže čas mít určitě nebude. Od léta s ním ale počítám. Vrací se nám také Pavel Šultes do tréninku. Záleží jen na něm, jak to dopadne.

Hodně jste chtěli sázet také na mladé hráče, je možné, že dostane Přední Kopanina injekci fotbalového mládí?
Rozjeli jsme projekt s mladými, platí, že jim chceme dávat šanci a v tomhle směru se i rozhlížíme. Uvidíme, zda k nám další talentovaní fotbalisté zamíří. Určitě bychom chtěli získat i jednoho zkušeného hráče na klíčový post. Takže platí: ano, budeme se bavit i s dalšími hráči.

Na zápas dorazilo třicet diváků, nečekal jste, že budou mít fanoušci po fotbale větší hlad?
Já jsem spíš uvažoval o tom, když tam smí být sto lidí, aby tam vůbec někoho pustili. Myslel jsem si, že to bude pro domácí jednodušší v tom, aby to někdo nemusel přepočítávat, aby tam nebylo víc lidí než stovka. Možná si lidi také mysleli, že se na zápas nedostanou.